Vize rozvoje Tuchoměřice

Analytická mapa a text

Podívejte se na analytickou část vize

Co je analytická mapa?


Vážení občané obce Tuchoměřice, v uplynulých dnech u Vás náš tým strávil spoustu času. Abychom co nejlépe poznali Vaši obec, důkladně jsme si prošli každý její kout. Svá pozorování a zjištění jsme si pečlivě zaznamenávali do speciální analytické mapy. Vzniklá schémata jsou podkladem pro další práci. Kliknutím na jednotlivé elementy se dozvíte více informací vztahujících se ke konkrétnímu místu, jako doplňující informace pak slouží textová část.

Pozice obce v rámci Prahy, Středočeského kraje

Tuchoměřice je malebná obec na severozápadním okraji Prahy poblíž Letiště Václava Havla. Obec je prvním sídlem Středočeského kraje za Prahou. Tato pozice na styku metropole a její aglomerace znamená pro obec mnoho výhod, ale též mnoho úskalí. Obrovská poptávka po ekonomicky přijatelnějším bydlení tlačí mladé rodiny z Prahy do aglomerace. Obec se potýká s velikým nárůstem obyvatel i novostaveb. Dosavadní přírůstek staveb byla značně regulována omezenou kapacitou staré čističky odpadních vod. Avšak po dokončení její rekonstrukce (2016) očekává obec nárůst poptávky po výstavbě (komerční zóny i rodinné domy). Blízkost Prahy (Dejvická cca 17 min.), příznivý územní plán, dostatečné množství volných parcel, relativně dobrá infrastruktura a množství důležitých silnic (D7, propojka D7 -D8, Pražský okruh) změní obec navždy. Závisí však na podobě této změny. Obec si může udržet svojí malebnost i jedinečnost, rozumnými stavebními zásahy pozitivní regulací výstavby. Tato cesta je náročnější na organizaci a regulaci z krátkodobého hlediska, avšak z toho dlouhodobého přinese výsledky v kvalitě prostředí, krajiny i obce. V opačném případě může obec zažít neregulovanou stavební explozi, která pokryje zastavitelné území stovkami budov do velmi krátké doby. Infrastruktura nebude dostačovat, škola-školka budou přeplněné, doprava bude přetížená, vegetace v obci výrazně ubyde a veškerá veřejná prostranství budou z asfaltu a zámkové dlažby. Z obce se stane nezajímavý Pražský satelit (Velké Přílepy apod.). Nyní je na občanech a vedení obce, jakou budoucnost si vyberou.

Potenciály Tuchoměřic

Obec Tuchoměřice má několik zajímavých potenciálů místa, které mají cenu podporovat. Potenciál je pojem označující souhrn schopností a možností místa. Vychází z historického, kulturního a společenského vývoje obce. Potenciály jsou fenomény, které tvoří obec jedinečnou. Jejich podpora může mít ekonomicko-společensko-kulturní dopad.

jednotlivé potenciály Tuchoměřic:

  • krajina (cesty, turismus, její celková kvalita)
  • Únětický potok (řada mlýnů, divoká příroda)
  • objekt kláštera (kultura, historie, výroba)
  • sady, ovocnářství, zahradnictví (zpracování potravin, cidery, mošty, víno)
  • koně, jezdectví (turismus, specializace místa)
  • slavné osobnosti Tuchoměřic (památníky, výstavy, muzeum)

Tyto potenciály budou rozvíjeny v konkrétních řešeních a budou zahrnuty ve výsledných návrzích.

Nejdůležitější témata rozvoje obce

V obci je mnoho témat k řešení týkající se budoucího rozvoje. Avšak mezi řadou problémů vystupuje několik, které jsou klíčové pro celou obec a jejich vyřešení poslouží všem obyvatelům. Ostatní problémy jsou povětšinou výsledkem působení těchto hlavních problémů. Hlavní témata obce Tuchoměřice v roce 2016 jsou:

  • Kvalita krajiny v okolí obce
  • Práce se zničenými horizonty
  • Řečiště Únětického potoka s krajinnými návaznostmi
  • Množství, způsob a lokace zastavění obce
  • Veřejný prostor obce, charakter místa, návsi
  • Kvalita, provoz, náplň a rozvoj obecních majetků
  • Obec a průmysl
  • Kooperace obce s největší dominantou místa- klášterem ( komunita Chemin Neuf)

Všechna řešená místa souvisí s těmito tématy. Všechny jsou stejně důležité a nelze jeden problém nadřazovat jinému. Tato práce nahlíží na obec jako složitý systém a snaha je řešit problémy s ohledem na celek.

Kvalita krajiny v okolí obce

Tuchoměřice byla od počátku zemědělská usedlost zarytá v údolí Únětického potoka. Krajina v okolí Tuchoměřic patří k nejdéle sloužícím kulturním krajinám v ČR. Důkazem jsou nejstarší stojící stavby v republice poblíž obce (Přední Kopanina, Budeč. Levý Hradec…). Společně s jižní Moravou a Polabskou nížinou tvoří základní kámen románské architektury v ČR. V průběhu 9 století byly tyto oblasti nejbohatší a mohli si dovolit stavět nejdražší stavby (z kamene, opuky). Jejich společný prvek je úrodná zemědělská půda a bohatství pocházející z efektivní zemědělské produkce. Nejstarší panovnický rod Přemyslovců právě pocházel z této oblasti a je spojován s původem nejstarších staveb. Rod, který díky své politice a bohatství ovládl zbytek území. Krajina v okolí Tuchoměřic je dlouhodobě využívaná a je spojovaná s nejstarším státním uspořádáním v naší historii. Úrodnost a bohatství místní krajiny je rozpoznatelná na množství i velikosti místních statků.

Krajina se v této práci chápe jako extravilán obce, která má díky své jedinečné poloze dopad na intravilán obce. Zdejší zemědělská krajina je tvořena typickými prvky- pole, lány, louky, remízy, cesty a stromořadí. Kvalita a vzhled těchto jednotlivých prvků ovlivňuje kvalitu a vzhled celé okolní krajiny. Proto je důležité dlouhodobě investovat do budování a údržby těchto krajinných prvků. Obyvatelům obce vadí současný zbědovaný stav krajiny ovlivněný socialistickou a post-socialistickou zemědělskou výrobou… Zdejší krajina potřebuje péči a údržbu, kterou by měla iniciovat obec.

Bude řešeno:

  • obnovení důležitých zaniklých polních cest v okolí obce
  • obnovení neoprávněně rozoraných cest zemědělci (nad obcí, směr Statenice)
  • obnova křížků, kapliček a drobné architektury v katastru obce
  • propojení ulice Za Brodem s polní cestou nad městem
  • záhumenní cesta okolo Pazderny
  • nová cesta “ v rokli” z obce (Potoční) na polní cestu nad obcí
  • nová pěší a cyklistická cesta před Outlet Arénou (směr Preláta)
  • území starých lomů
  • přírodní památka “skála” nad Kněžívkou

Práce se zničenými horizonty

Zemědělství bylo a je nejvýraznějším krajino-tvorným prvkem po staletí. Pole, lány, cesty, remízy i stromořadí prostupují zdejší rozvlněnou krajinou. U Tuchoměřic dosahovala tato krajina až “kosmické roviny”- absolutnosti- díky mocnému horizontu. Nízký horizont a mírné rozvlnění měly obrovský dopad na obec. Ta je totiž v jiné poloze nežli ostatní obce- je ponořena dovnitř, do hloubky této krajiny. Údolí Únětického potoka je hlubokým zářezem do této krajiny. Okolní krajina převyšuje domy, stromy, obtéká obec ze všech stran a zároveň vytváří přirozenou hranici obce. Vesnice působí jako ostrov v moři polí a lánů. Celá kosmická kompozice byla doplněna o jeden orientační a hodnotový bod- klášter. Tento jediný bod byl umocněn cestami i průhledovými osami směřující k němu. Klášter byl viditelný ze všech částí obce a tvořil jedinou mocnou dominantu. Původní účinek krajiny je nejvíce patrný z historických fotografií a starých pohlednic. Ty přesně zachycují důležitost horizontu. Tato krajina se však v posledních 30 letech dramaticky změnila. Řada průmyslových hal byla postavena na obvodu obce, na jejím horizontu. Ty velmi negativně ovlivnily horizont obce. Tyto stavby významně převyšují původní dominantu- klášter a vytváří dominanty nové. Jejich měřítko je neúměrné výstavbě, obci i krajině. Průmyslové stavby zničily orientační bod i hodnotový systém obce. Poloha obce je taková, že průmyslové haly jsou viditelné naprosto ze všech částí obce. A tím drasticky zničily vnímání krajiny a horizontu v obci. Zajímavé jsou reakce místních obyvatel. Ačkoliv haly neničí okolní životní prostředí, nevypouští zplodiny do ovzduší či nijak neovlivňují život v obci, vzbuzují negativní emoce. Většina místních je silně proti stavbám průmyslových hal. To ukazuje důležitost vjemu harmonie a estetiky obce pro její obyvatele. S tímto faktorem musí vedení obce dlouhodobě a cíleně pracovat. Kvůli zničenému horizontu je nutná přeměna okolní krajiny. Rozsáhlé výhledy do krajiny poškozené obřími halami musí být změněny. A to převážně vhodnou výsadbou potřebných rostlin a dřevin. Cílem výsadby je zmírnit dopad průmyslových staveb na horizont obce a částečně obnovit pohledovou dominantu kláštera.

Bude řešeno:

  • výsadba izolační zeleně okolo FM Logistic, Outlet Arény, kolejí SŽDC

Řečiště Únětického potoka s krajinnými návaznostmi

Obce v ČR jsou téměř vždy zakládány poblíž vodního toku. V Tuchoměřicích je to Únětický potok, který pramení nedaleko nad vsí v Kněževsi. Potok je základním kompozičním prvkem Tuchoměřic, je určující pro zástavbu i tvar samotného údolí, v němž se Tuchoměřice nachází. Energie toku byla od pradávna využívána starými mlýny, které spoluvytvářeli duch místa. Potok s obcí a údolím vytvářeli harmonický celek. Historický vývoj však tuto rovnováhu narušil do dnešní podoby nebezpečného živlu. Únětický potok trpí častými přívalovými vlnami a celkovou erozí břehů. Příčiny započaly v kolektivizaci majetku, spojování polí a zničení remízů. Odlesnění a nevodné zemědělské hospodaření tvoří počátek problému. Jeho vyvrcholení spočívá ve vybudování a vyústění dešťové kanalizace z Letiště do potoka v 60.letech. Současné plošné zastavování zemědělské půdy s nárůstem zpevněných ploch vede k prohlubování této krize. Rozrůstání letiště a napojení dešťové kanalizace z D7 dovršil problém. Dnešní stav bleskových přívalových vln je značně problematický.

Poměrně veliký spád potoka v horním toku celý problém umocňuje. Od pramene do míst, kde potok opouští Tuchoměřice má potok +- 80 metrový spád pokud dobře počítám je to převýšení (na 5 km toku). Přívalová vlna je nebezpečná a ničí veřejný prostor obce. Problém je, že přívalová vlna díky velikému spádu bleskově proteče obcí. Polder zmírňující účinky přívalové vlny se nachází až za Tuchoměřicemi u ČOV. Dolní tok je ochráněn, ale Tuchoměřice ne. Rizikové zóny v okolí toku brání vnímat potok jako přírodní součást obce. Cílem zásahů je co nejvíce zmírnit přívalovou vlnu již nad obcí, ne až za obcí. Návrh počítá se zvětšením retenčních nádrží na letišti a s vybudováním nové nad obcí.

Pro zpříjemnění plně regulovaného toku a pro částečnou regeneraci původního potočního prostředí je navrženo několik menších vsakovacích nádrží přírodního charakteru. Cílem těchto nádrží je částečné obnovení přírodního prostředí okolo potoka. Ostrovy “divočiny” v obci by měli podporovat diverzitu rostlin a živočichů: lužní rostlinstvo, lužní dřeviny, ptačí hnízda, líhně žab, včelíny, příbytky hmyzu, stavby pro netopýry atd. Původní potoční prostředí je v zemědělských oblastech velmi vzácné. Jejich přítomnost je důkazem největší kvality životního prostředí obce.

Bude řešeno:

  • zvětšení záchytných nádrží již u zdroje- na území samotného Letiště
  • nová nádrž na místě soutoku potoka s odvodněním letiště- pod rybníkem Čermačka
  • úpravy břehu potoka před mostem návsi v Kněžívce
  • záchytná nádrž v místě bývalého rybníka za parním Mlýnem, záchytná nádrž v hlubokém korytu potoka (eventuálně lze jednat o obnovení rybníka samotného)
  • vytvoření suchých přehrad v rokli odvodňující severní pole nad obcí
  • zvětšení a úprava nádrže při soutoku rokle a potoka
  • nové vsakovací mokřadní nádrže na louce “ u koní”, ul Potoční - Za Brodem
  • malé přírodní koupaliště a vsakovací nádrže za sokolovnou (případně za obcí)
  • nový most na hranici návsi
  • úpravy velikého polderu za obcí

Množství, způsob, lokace zastavění obce

Středočeská obec na samotném okraji Prahy s kvalitní dostupností je ideální pro bouřlivý populační a bytovou explozi. Takový osud má většina obcí na okraji metropole. Řada malebných středočeských obcí se změnila díky tomu v nezajímavou sídelní kaši. Postup přeměny je zpočátku zdánlivě nenápadný, avšak od jistého bodu velmi rychlý a již nevratný. Obce, které byly zničeny masovou výstavbou, mají vždy platný strategický a územní plán. Špatné stavební bujení a degradace prostředí lze kultivovat citlivým územním plánem a vhodnou regulací výstavby.

Tuchoměřice jsou ve svém intravilánu značně zastavěné a brzy dojde k naplnění zastavitelné kapacity místa. Obec by měla podporovat zahušťování výstavby- budování bytových domů. Současný návrh územního plánu by měl citlivě regulovat zastavění intravilánu obce a dovolit zahušťování sídla.

Bude řešeno:

  • zahušťování výstavby obce
  • výstavba bytových/ řadových domů dvůr Kněžívka
  • zrušení zastavitelnosti starých luk a polí nad vesnicí
  • výběr a určení vhodnosti míst k výstavbě, dělení stavebních pozemků a umístění jednotlivých budov na pozemku

Veřejný prostor obce; charakter místa, návsi

Veřejný prostor a jeho kvalita je nepostradatelnou součástí identifikace obyvatel s obcí. Nejlépe hodnocena místa k životu jsou mimo-jiné definována kvalitou veřejných prostranství. Kvalita prostředí kultivuje lidskou duši. Jaké je prostředí, takoví jsou jeho obyvatelé. Kultivace prostředí je klíčová ve všech sídlech a její absencí nastává dekadence prostředí. Kvalita veřejných prostranství v Tuchoměřicích je velmi různorodá. Prostředí se pohybuje ve škále od “kvalitních” realizací po “naprosto nevhodné”. Nejvíce zubožený veřejný prostor má část obce Kněžívka. Svojí polohou (blízkost letiště, D7), historií (množství starých statků), znečištěním (hluk a silnice) a přítomností velkoplošných soukromých parkovišť je prostředí obce velmi špatné. Zde musí obec zvýšeně investovat do údržby a budování kvalitního prostředí.

Obec Tuchoměřice má typický vesnický charakter s příležitostnými městskými prvky. Tento charakter je třeba posilovat a dobře spravovat. Místní charakter by neměl být zaměňován za jiný. Obec Tuchoměřice nemůže nikdy být plnohodnotným městem (z pohledu prostředí), a tomu by měly odpovídat stavební zásahy, volba materiálů i povaha veřejných prostranství. Důležitými ukazateli kvality veřejných prostranství jsou návsi v obci. Tuchoměřice jich mají několik a celkově je jejich kvalita špatná. Nejdůležitější prostor obce- hlavní náves pod klášterem- je zároveň tím prostorem s pochybnou kvalitou.

Bude řešeno:

  • hlavní náves pod klášterem
  • náves v Kněžívce
  • horní náves (u kláštera)
  • před-prostor dnešního obecního úřadu
  • lavičky v extravilánu obce (v krajině, v lesích)
  • grilovací a pikniková místa

Kvalita, provoz, náplň a rozvoj obecních majetků a nemovitostí

Obec nemá ve vlastnictví příliš mnoho budov. Stav nemovitostí je velmi různorodý. Cílem obce musí být dlouhodobý smysluplný provoz budov, pomocí kterých ovlivňuje kvalitu prostředí. Všechny budovy by měli projít změnou funkce, stavebními úpravami či rekonstrukcí. Některé chybějící funkce v obci vyžadují relokaci či novou výstavbu.

Bude řešeno:

  • rekonstrukce Sokolovny
  • dům seniorů na návsi
  • nový bytový dům dvůr Kněžívka
  • startovní bydlení Kněžívka
  • ZUŠ (jako přístavba sokolovny či domu seniorů na návsi)
  • relokace pošty
  • nová budova lékařů s lékárnou
  • rekonstrukce a přístavba obecní knihovny (dvůr kláštera)
  • rekonstrukce hospody „U Nás“
  • doporučení pro rozvoj objektu parního mlýna Kněžívka
  • relokace/ rekonstrukce budovy dobrovolných hasičů Kněžívka? (dle posouzení obce)
  • budoucí umístění obecní úřadu
  • nová budova technických služeb (u ČOV)

Obec a Průmysl

Průmysl tvoří velmi důležitou kapitolu českých zemí. Od 19 století byla téměř každá obec ovlivněna manufakturou, továrnou či jinou sekundární produkcí. Do dnešních dnů je průmysl nejdůležitější součástí českého HDP. Přítomnost průmyslu byla historicky i v Tuchoměřicích. Na místní silnou produkci navazovala výroba a zpracování zemědělských komodit- převážně mlýny a pivovar. Objekty se harmonicky vyvíjely v prostoru obce s měřítkem úměrným svému okolí. Budovy tvořili přirozenou součást místního života s lokálním ekonomickým přínosem. Staré mlýny na Únětickém potoce, novodobý parní mlýn v Kněžívce i zbouraný pivovar pod klášterem byly vždy nedílnou součástí obce. Staré průmyslové objekty z obce pomalu mizí. Zároveň nové jsou budovány. Nové průmyslové objekty mají již jiný vztah k obci. Jsou povětšinou budovány na okrajích obce a svým obrovským měřítkem naprosto ignorují výstavbu i okolní krajinu. Stavby již nejsou harmonickým doplňkem obce a nepřinášejí žádný užitek obci či obyvatelům. Dopravně zatěžují obec, ničí horizont a pouze těží z blízkosti dálnic a Prahy. Z přirozeného prvku se stal cizorodý element. S ohledem na tuto skutečnost je potřeba rozvíjet průmyslové stavby v souladu s plánem obce. Průmyslové stavby musí vždy přinést užitek místu, musí obci platit za výhodnou polohu a musí být v souladu s dlouhodobým plánem obce. Průmyslové stavby (velkoplošná parkoviště) nesmí být v intravilánu obce a budou cíleně odstraňována. Okolí stávající “průmyslové zóny” bude přizpůsobeno pěším a jízdě na kole.

Bude řešeno:

  • zastavění a podoba míst určených k výstavbě průmyslových staveb a hal
  • změna daňové politiky obce ve spojitosti s průmyslovými stavbami
  • veřejný prostor před “průmyslovou zónou” směrem ke Kopanině

Kooperace obce s největší dominantou místa- klášterem ( komunita Chemin Neuf)

Klášter (=zámek; objekt bývalé léčebny) v Tuchoměřicích je nevýznamnější budovou obce. Stavba citlivě umístěna v místě ohybu údolí je dominantou obce od 17.století. Stavba byla vždy největší a nejvyšší budovou a svojí polohou nad domy vytvářela imaginární “korunu na hlavě” vesnice. Výrazná rovina horizontu byla narušena. Původně Jezuitský klášter (vertikální prvek) vytvořil důležitý průnik s horizontálním prvkem krajiny a nebe. Místo bylo hodnotovým i duchovním centrem obce.

Dnes klášter obývá křesťanská církevní komunita Chemin Neuf. Tato nezisková organizace dlouhodobě usiluje o rekonstrukci a renovaci objektů kláštera. Vzhledem k rozsáhlosti objektů, způsobu financování oprav památek v ČR a významu stavby pro obec by měla obec Tuchoměřice intenzivněji spolupracovat s klášterem (komunitou). Dnes klášter poskytuje obci knihovnu, drobný obchod, sezónní kulturní prostor “sýpka”, a kapli sv. Víta. Klášter má však obrovský rozvojový potenciál pro celou obec. Proto by měla nastat těsná spolupráce. Kvalita veřejných prostranství okolo kláštera je špatná. Obec by měla “pomáhat” udržovat kvalitu míst za cenu přístupnosti pro občany. Společná spolupráce by měla nastat v plánu a koncepci pro vnější nádvoří kláštera, před-prostoru kaple, terasovitých zahrad i městského sadu. Speciálním místem spolupráce obce, komunity a kraje by měla zobrazovat rekonstrukce a přístavba objektu ve vnějším nádvoří kláštera. Tato samostatná budova s dobrou návazností by měla sloužit široké veřejnosti. Do rekonstruovaných prostor bude přesunuta knihovna, bude zde i drobný obchod, galerijní kavárna, informační centrum a přednáškový sál.´

Bude řešeno:

  • vnější nádvoří kláštera (s možností vzniku menšího venkovního divadla)
  • před-prostor kláštera a kaple sv. Víta (horní náves)
  • nová budova knihovny, informačního centra a komunitního obchodu na vnějším nádvoří
  • propojení sadu s klášterem
  • koncepce klášterních zahrad a jejich postupná rekonstrukce
  • pěstování a výroba vína na pozemcích kláštera

Rychlé změny

Součástí mapy jsou i takzvané “rychlé změny”. Ty jsou vyznačeny bílou barvou a jejich podstata tkví v relativně rychlém vyřešení konkrétního problému. Obec může tyto problémy vyřešit v blízké budoucnosti. Převážně se rychlé změny týkají automobilové dopravy a bezpečnosti v obci. Obec Tuchoměřice svojí polohou u sjezdu z D7 je spojkou mezi okolními obcemi a Prahou. Obec trpí vysokou rychlostí projíždějících vozidel. Tuchoměřice svými dlouhými rovnými úseky a nekontrolovanou rychlostí vybízí k velmi rychlé jízdě. Další nevýhodou je umístění značení obce. Značení počátku obce se vyskytuje vždy u prvních domů. To má za následek efekt, že řidiči jedoucí povolenou rychlostí 90 km/h při vjezdu do obce sice ”sundají nohu z plynu”, avšak rychlost jejich vozidla je stále větší než 40 km/h po dalších 200 metrů v obci. Auta vjíždějící do obce mají vysokou rychlost. Všechny vjezdy do obce mají tento problém. Jednoduché vyřešení je posunutí značení obce o několik desítek/stovek metrů dále od obce. Společně s malovanými příčnými pruhy na silnici před značením obce se zpomalí rychlost vozidel vjíždějících do obce. Zpomalení má proběhnout před obcí, ne v obci samotné. Po 100 metrech od vjezdu do obce by měl být ideálně radar ukazující rychlost (pokutový či jen ukazatel). V obci mají být na křižovatkách umístěny značky STOP. To zpomalí rychlost v obci. Dlouhé rovné úseky mají být přerušeny semafory vybavené kamerovým systémem, které se spínají při vyšší rychlosti. Všechny rychlé zásahy může obec relativně rychle aplikovat a jejich výsledky budou okamžité.

Seznam řešených míst ve “vizi rozvoje obce Tuchoměřice”

    Makro měřítko:

  1. Únětický potok, proti povodňová opatření, přírodní prostředí
  2. cesty v krajině na katastru obce
  3. systém laviček, stolů a zastavení v krajině
  4. koncepce horizontů
  5. zastavěnost území a plánovaný rozvoj
  6. doprava v obci
  7. průmyslové zóny a jejich rozvoj
  8. veřejné prostory, chodníky a cesty v obci, propojenost obce
  9. lomy a jejich využití
  10. sady a vinohrady

  11. Detailní řešení:

  12. hlavní náves pod klášterem
  13. budoucí přemístění obecního úřadu
  14. budova seniorů/ ZUŠ
  15. rekonstrukce budovy sokolovny s okolím
  16. obecní plovárna
  17. lékařský dům, ordinace lékařů
  18. obnovený mlýnský náhon
  19. koncepce prostoru býv. mlýna pod klášterem
  20. horní náves, před-prostor kláštera
  21. vnější nádvoří kláštera
  22. budova knihovny, obchodu a kavárny
  23. sad u kláštera
  24. koncepce klášterních zahrad
  25. rekonstrukce obecní restaurace
  26. pojetí před-prostoru restaurace
  27. nová budova technických služeb
  28. řadový- bytový dům dvůr Kněžívka
  29. rekonstrukce současného obecního úřadu na policejní kancelář/spořitelnu
  30. veřejný prostor v okolí dnešního obecního úřadu
  31. koncepce domu seniorů, Kněžívka
  32. malá náves u kapličky sv. Václava
  33. náves v Pazderně
  34. kapličky a křížky v okolí vsi, jejich ztvárnění a okolí
  35. koncepce zahrad a okolí základní školy
  36. koncepce hřbitova
  37. koncepce důležitých staveb v obci nepatřící obci- parní mlýn, stodola, klášter, dvůr Kněžívka

Máte otázky?


Všechny otázky vám rádi zodpovíme, stačí nás kontaktovat: